Dělám co je v mých silách, aby vše kolem ScioŠkol běželo hladce a k plné spokojenosti všech od dětí až po majitele. Starám se o střední ScioŠkoly v Praze a v Brně a také o střední Expediční ScioŠkolu.

Prvních deset let svého dospělého života jsem se věnoval tvůrčím, vesměs uměleckým, profesím - hudbě, divadlu, rozhlasové činnosti, scenáristice, pořádání kulturních akcí, ale také reklamě, voiceoveru, moderování, překladu… Třináct let jsem působil v Ukulele orchestře jako Brno, na jaře roku 2023 jsem dostudoval JAMU - ale vždycky jsem chtěl učit na střední. Opravdu.

Na Sciu zúročuji zejména své zkušenosti s angličtinou, které se dlouhodobě věnuji jako student i učitel (a ještě déledoběji jako rozený anglán z Nottinghamu). Těší mě však, že zde mohu také pomáhat studentům rozvíjet jejich umělecké ambice a dělit se o své kreativně-řemeslné know-how. Nemusím zde uvádět osobní zájmy a koníčky: mám štěstí, že všemu, co mě zajímá a nadchává (s výjimkou manželky a dvou dcer), mám možnost se věnovat v profesním životě - a na Sciu mohu toto nadšení sdílet s ostatními, což je ještě lepší.

Je mi dobře v kolektivu, který je otevřený inovacím, nebojí se chybovat, vytváří podpůrné a zdravé prostředí a věnuje pozornost potřebám i potenciálu každého člena týmu. Líbí se mi, že svobodné vzdělávání Střední ScioŠkoly balancuje funkční systém a stanovené hranice, avšak ponechává i prostor k spontánnosti a nahodilým příležitostem, čímž zůstává flexibilní a buduje důvěru ve schopnosti jedince i celého týmu. 

Pedagogickou profesi považuji za osobní poslání, jak přinášet dílčí (někdy skutečně malou, ale trvalou) pozitivní změnu celé společnosti. Od střední školy se proto cestami formálního i neformálního vzdělávání snažím zůstat napojená na děti a studenty různých věků a neztratit tak nadhled o vzdělávání člověka jako celku, abych s každým novým studentem dokázala chápat, odkud a s čím ke mně přichází a kam dál jej směřovat, jak rozvíjet jeho lidský potenciál. Mimo školní prostředí jsem nejraději blízko oceánu a ve vodě obecně. Sportuji podle toho, na co mám zrovna chuť a energii, nejčastěji tančím, hraju basket nebo se snažím surfovat a zlepšit se v jízdě na skatu. Když tolik energie nemám, loudám se ráda přírodou nebo po galeriích. 

Stále jsem uchvácená výtvarným uměním, architekturou a proměnou světa a lidí v průběhu času. Ráda se na to dívám v galeriích, v kině a čtu o tom knihy. Obohacuje mě tvorba koláží a textů. Chutnají mi chlebíčky.

O rozmanitosti a jedinečnosti lidského života jsem se přesvědčila v prostředí psychiatrie či vězeňské nemocnice, kde jsem pracovala jako klinická psycholožka. Posledních sedm let jsem vedla organizaci, která poskytuje sociální služby lidem s intelektovým znevýhodněním. Hledali jsme cesty, jak vést ke svobodě a zodpovědnosti za vlastní život.

Těší mě spolutvořit školu, která je místem plným zážitků, diskuzí a smysluplného dění, kde je legrace a bezpečí zároveň. Místem, kde se člověk může stát tím, kým je.

Knihy a toulání se přírodou mě věrně provází už od dětství. Ráda lyžuju, sleduji veřejné dění, tvořím přírodní zahradu. S manželem a dvěma syny - teenagery se s oblibou vydáváme na cesty u nás i po světě. 

Svá vysokoškolská studia jsem trávil především na Přírodovědecké fakultě respektive na Fakultě informatiky Masarykovy Univerzity, i díky tomu jsem si pak vyzkoušel práci datového analytika v marketingové agentuře, kde jsem mimo jiné školil základy statistiky, či prostředí telekomunikačního giganta. Po dvou letech na střední ScioŠkole v Praze se těším na výzvy spojené s otevíráním nové školy. Řídím se heslem, že nejsilnější zbraní je dobře mířená otázka.

Provázím studenty tématy dotýkající se lidského těla a biologie – první pomoc, sexualita, všemožný tanec a řešení konfliktů. A cokoliv dalšího, protože propojování témat i tam, kde se to na první pohled zdá nezvyklé, mě fascinuje. Vycházím z dlouholetých zkušeností s výukou první pomoci zážitkem (ZDrSEM), popularizací vědy, nenásilnou komunikací a prací s tělem a pohybem. Věřím, že když se člověk cítí viděný a přijímaný, může růst nejen v učení, ale i sám v sobě.

Baví mě, tvořit školu, kde učení je radost a kde se nikdo nemusí bát snít naplno. Posledních několik let jsem se podílela na budování takovéto zahraniční školy v Brně a těším se na možnost přinést své zkušenosti do české školy. V Brně vedu také podnikatelský klub, díky kterému propojuji studenty s podnikatelským prostředím a ukazuji jim kouzlo dobrovolnických aktivit.

Mám radost, že mohu být součástí školy, kde studenti mají možnost určovat si ve vzdělávání svoje tempo a je na ně pohlíženo individuálně. Líbí se mi, že jsou studenti Scioškoly postaveni před výzvy, které odráží praktický život a jejich cílem ve škole není pouze učení se faktů.   

Baví ma kochať sa a učiť (sa). Fascinuje ma matematika a fyzika - učia ma pozornejšie sa dívať okolo seba, pýtať sa otázky a nevzdávať sa pri hľadaní odpovedí.

V ScioŠkole si užívam dobrodružstvo, ktorým spoločné učenie (sa) je. Snažím sa žiť vzájomný rešpekt, v diskusiách ísť po zmysle, nebáť sa neísť vždy tou najľahšou cestou a všetko toto ochutnávať spolu so študentami, nad ktorými neprestávam žasnúť. No a v mezičase sa vytešujem z roly upratovačky a školníčky, pretože kde inde by vyštudovaná fyzikárka opravovala záchodové dosky?

"If you can choose to be anything... be kind."

Celoživotní skautka, matka, co nemá ráda nálepky a intenzivně usiluje o autenticitu, brněnská náplava z Beskyd, které přestalo státní školství dávat smysl a vydala se ho hledat do ScioŠkoly.

Naplňuje mě hledání dobrých cest a nalézání dobrých otázek a odpovědí. Fascinují mě texty všeho druhu - baví mě hledání jejich interpretačních možností, baví mě prosté čtení a baví mě sdílení zážitků (nejen) z četby. Umím anglicky a česky a umím vytvořit podmínky pro to, aby se to naučil i někdo jiný. Jsou mi blízké společenské vědy a témata.

V roli průvodce se těším na společné zkoumání toho, jak nás v Česku i ve světě formují různé společenské a politické procesy. U studentů chci probouzet chuť být aktivními členy společnosti a nebát se usilovat o změny, které dávají smysl.
Věřím, že politická kultura je živý organismus, který se může posouvat k lepšímu – zvlášť když s mladými lidmi mluvíme otevřeně, s respektem a odvahou hledat odpovědi.
K pochopení světa je podle mě dobré spojovat politologii, sociologii, ekonomii i historii, protože bez kontextu minulosti máme jen půlku obrazu. Blízká jsou mi také environmentální témata a pohyb v přírodě, kde se cítím jako ryba ve vodě.
Na ScioŠkole chci podporovat zvědavost, kritické myšlení i odvahu mluvit o věcech, které mění náš svět – od velkých vizí po každodenní rozhodnutí.